Několik důvodů, proč kupovat med přímo od včelaře
Kvalita – pokud vám konkrétní včelař prodá med, dá si zpravidla záležet na tom, aby byl med kvalitní, aby jste se k němu opět s důvěrou vrátili. Může vám dokonce ukázat jak včelaří a jak med získává (hygiena, nerez vybavení apod.). Zákon nenařizuje při prodeji medu ze dvora (způsob prodeje medu malovčelaři na hobby úrovni) označovat sklenice s medem etiketou. Pokud včelař med etiketou označí, ta musí splňovat zákonem dané informace:
Název MED, ten může být doplněn údajem květový nebo medovicový, podle původu medu.
Je možné použít označení „Med medovicový smíšený, nebo „Med květový smíšený“, nelze označit pouze „Med smíšený“. Lze označit místním označením původu, pokud med pochází výhradně z uvedeného zdroje původu, např. „Med ze Zábřehu“. Druhové medy, pokud výrobek pochází zcela nebo převážně z uvedeného druhu a má odpovídající vlastnosti, tedy organoleptické, fyzikálněchemické a mikroskopické charakteristiky, např. pylová zrna z uvedené rostliny, je možné označit např. „Med lipový“.
- Jméno, příjmení a adresa bydliště chovatele včel, od něhož med pochází
- Množství v obalu. Je potřeba uvádět hmotnost v gramech nebo kilogramech
- Původ, tedy Země kde byl med získán, u nás tedy Země původu: Česká republika
- Datum minimální trvanlivosti
Další detaily o označování medu uvádí zákon č. 302/2017 Sb.
Podpora místních včelařů – máte-li zahrádku s ovocnými stromy, je pro kvalitní a bohatou úrodu ovoce důležité jejich kvalitní opylení. Částečně to může zajistit volně žijící hmyz (čmeláci, včely samotářky), ale včely jsou v tomto ohledu daleko výkonnější, zvláště brzy na jaře.
Odolnost vůči alergiím na pyl – zejména jarní květové medy obsahují pylová zrna z květů, které včelky navštěvují. Tato malá množství pylu konzumovaná pravidelně v medu zvyšují odolnost proti pylovým alergiím. Pozn: pylová zrna jsou jednou z příčin rychlé krystalizace květových medů. Někteří velkozpracovatelé filtrují med, čímž jej zbaví krystalizačních center (včetně pylových zrn).
Proč sladit raději medem? Med se skládá z vody (cca 16 – 19 %), jednoduchých cukrů (glukosa, fruktosa), velmi malého množství sacharózy (řepný cukr – disacharid) a velmi malého množství cenných látek, které dělají med medem a ne pouhým sladidlem. Jde o enzymy, které včely přidávají do medu, dále o minerály, pylová zrna a další složky. Jednoduché cukry jsou pro lidský organismus snadno stravitelné a lidstvo je na ně zvyklé odjakživa (v ovoci, v medu). Naopak na průmyslově vyráběný (rafinovaný) stále hojněji používaný řepný cukr si lidstvo zvyká teprve cca 200 let. Cukr bývá uváděnou příčinou stále rozšířenější obezity (již u dětí) a jiných civilizačních chorob.
Květový med – vytváří včely sběrem nektaru, kterým květy lákají hmyz. Ten květy protihodnotou opyluje. Nektar je sladký roztok převážně jednoduchých cukrů jehož zahušťováním a obohacováním o výměšky žláz včel vzniká med. Květový med zpravidla obsahuje pylová zrna květů, které včely navštěvují. Z hlediska odolnosti proti pylovým alergiím je květový med pro pravidelnou konzumaci vhodnější.
Medovicový med (lesní) Medovicový med nebo nesprávně lesní med vytváří včely z nasbíraných kapiček medovice. Medovice je sladký roztok, který zanechávají mšice, mery a červci na dřevinách i bylinách. V našich oblastech jsou základními hostiteli producentů medovice stromy jako např. jedle, modřín, smrk, javor, lípa, dub a další. Medovicový med je zpravidla tmavší díky rostlinným barvivům. Bývá aromatičtější, obsahuje silice, je ale chudší na pylová zrna. Vydrží zpravidla v tekutém stavu déle než medy květové. S trochou nadsázky si přečtěte, jak vzniká medovicový med 🙂
Pastovaný med – stále oblíbenější a trvalá úprava medu je tzv. pastování (med krémové konzistence, světle bělavého až nažloutlého vzhledu). Pastování je řízená krystalizace medu, při které med získává pastovou konzistenci a dále již netuhne. Med se upravuje pouze mechanicky, bez jakýkoliv přísad. V průběhu přirozené krystalizace se pastový med pomalu míchá a nedojde tak ke spojení v jeden celek, ale med zůstává částečně tekutý. Veškeré vlastnosti medu zůstávají zachovány. Při šetrném ztekucení pastového medu (při teplotě do 45 °C) se opět stává tekutým.
Krystalizace medu – je přirozený proces, který nemá vliv na kvalitu medu. Doba krystalizace je u různých druhů medů různá. Zkrysta|izovaný med je naopak známkou toho, že s ním nebylo nevhodně zacházeno (přehřátí, vysokotlaká filtrace). Především jarní, květové medy mohou začít krystalizovat již během jednoho či dvou týdnů. Chceme-li med dočasně tekutý, můžeme jej šetrně rozehřát ve vodní lázni do 45°C. Při vyšších teplotách v medu zničíme enzymy a další cenné látky. Každé zahřívání medu škodí a je tedy lepší med nerozehřívat a raději využívat pokojové teploty, kdy je i ztuhlý med snadno roztíratelný. Ztekucování medu v mikrovlné troubě je to nejhorší, co můžete s medem udělat, velmi snadno dojde u medu k přehřátí a vypěnění. Několikaminutový ohřev v mikrovlnce je zhruba srovnatelný s několikadenním klasickým ohřevem ve vodní lázni. Jsou ale i medy, které krystalizují velmi pomalu – například med akátový.
Skladování Med je důležité skladovat v suchu a dlouhodobě také v temnu. Při teplotách nižších než 15°C se proces krystalizace zpomaluje. Při dodržení uvedených podmínek lze med skladovat i déle než dva roky.
Proč včelaři včely krmí Med je přirozenou potravou včel. Během tzv. snůškové sezóny (duben – srpen) včelstvo zpracuje až 300 kg medu, většinu použije pro svůj vlastní rozvoj. Část medných zásob si uloží v úle jako rezevu pro případ nepříznivého počasí, kdy nemohou sbírat nektar. Nejdůležitější jsou pro včely zásoby na přežití zimy a jarní rozvoj. Do tohoto procesu vstupuje člověk-včelař, který velkou část zásob odebere. V sezóně si včely mednou zásobu dokáží obnovit, na podzim, když vrcholí příprava na zimu už ne. Včelař se musí o včely postarat a nakrmit je roztokem vody a cukru. Na jaře, v době prvních nektarových snůšek mají již veškerý cukr spotřebovaný a v době odběru medu včelařem již po cukru není v úle ani památky.
Falšování medu V médiích se objevily zprávy o falšovaném nebo upravovaném medu. Co to zmanená? Definici medu řeší Vyhl.76/2003Sb . Zkráceně: med je produkt včely – živočišný produkt, sladká hmota vytvářená včelami z nektaru nebo z medovice, přetvářená pomocí výměšků hltanových žláz. Do medu se nesmí přidávat žádné přísady. Obchodníci s medem dovedou med nahradit levnými škrobovými sirupy, tlakovým filtrováním odstranit pylová zrna (přirozená součást medu), teplem znehodnocený med díky příměsím zlegalizovat jako med z tropických rostlin a podobně. Takový med zůstává tekuty po řadu měsíců, o jeho kvalitě lze s úspěchem pochybovat. Jediná jistota je kupovat med od malovčelaře, který si váží svých zákazníků a nesníží se k žádným nekalým praktikám. Tak jak je běžné, že máme „svého“ zubaře a lékaře, mělo by být běžné mít „svého“ včelaře, dodavatele zdravého a kvalitního medu.